Zillertálské Alpy

23.2.2010

Zillertal, Tirolsko, Zell am Ziller, Krimml, Tuxer Joch

Zillertálské Alpy

Zillertálské Alpy se rozkládají v Rakousku a v Itálii. Podstatná část těchto hor leží v rakouské spolkové zemi Tirol /Tirolsko/ JZ od hlavního města této spolkové země Innsbrucku, nejvýchodnější hřebeny a oblasti v okolí střediska Krimml patří již do spolkové země Salzburg. Jižní oblasti těchto hor zaujímají území v přilehlých severních oblastech severní Itálie v provincii Bozen – správni oblast Jižní Tirolsko /Sudtirol/.

Severni hranice této horské skupiny probíhá z údolí Wipptal – z městečka Stafflach – směrem východním údolím Schmirntal přes sedlo Tuxer Joch do údolí Tuxer Tal a dále až do Mayrhofenu a údolím Zillertal do Zeli am Ziller. Z Zeli am Ziller pokračuje S hranice popisované oblasti údolím Gerlostal až do střediska Krimml. V úseku Stafflach – Zeli am Ziller sousedí Zillertálské Alpy se severně ležící skupinou Tuxer Voralpen. Údolí Gerlostal odděluje Zillertálské Alpy od rozsáhlé horské oblasti Kitzbftheler Alpen.

Ohraničení popisované oblasti Zillertálských Alp na Z straně tvoří údolí Wipptal a Eisack. Údolí Wipptal odděluje Zillertálské Alpy od skupiny Stubaier Alpen /Stubaiské Alpy/, údolí Eisacktal odděluje popisovanou oblast od Sarntaler Alpen /Sarntálské Alpy/. Vymezení celé této oblasti od V strany vede ze střediska Krimml údolím Krimmler Achental až po sedlo BirnlUcke. V tomto úseku sousedí Zillertálské Alpy s horskou oblastí Grossvenediger.

Jižni hranice Zillertálských Alp probíhá nejprve údolím Pustertal a to od pevnosti Franzensfeste až do města Bruneck. Z Brunecku pokračuje J hranice Zillertálských Alp údolími Tauferer Tal a Ahrntal až na horské sedlo Birnlücke.

Údolí Pustertal odděluje celou popisovanou oblast od J ležících Dolomit, údolím Tauferer Tal a Ahrntal navazují Zillertálské Alpy na oblast Rieserfernergrup­pe. Hlavni alpský hřeben probíhá v oblasti Zillertálských Alp ze sedla Brennerpass k V přes vrcholy Hochfeiler a GroSer LBffler až na sedlo Birnlücke. Délka hlavního hřebenu v tomto úseku je asi 50 km.

Zillertálské Alpy se dělí do několika horských skupin:

  • skupina Tuxer Hauptkamm
  • skupina Zillertaler Hauptkamm
  • skupina Reichenspitzgruppe a okolní hřebeny
  • skupina Pfunderer Berge

Přitažlivost a nádhera Zillertálských Alp je dána především smělou a mohutnou stavbou vrcholů a hřebenů, které ostře kontrastují s rozsáhlými plochami firnovisek a ledovců. Vrcholy a hřebeny v jádru této horské oblasti jsou tvořeny tvrdou rulou tmavé barvy. Z této horniny je vytvořen především hřeben Tuxer Hauptkamm a nejvyšší část celého tohoto horstva Zillertaler Hauptkamm. Tato obrovská oblast rulové masy je obklopena ze všech stran zonou břidlice s obrovským množstvím příměsí různých minerálů. V okrajové části je proto i hojný výskyt krystalických vápenců. Návštěvník může při putování především v oblasti Zillertaler Hauptkamm v okolí chat Berliner Hütte a Greizer Hütte nalézt i granáty.

Pevný stavební prvek vedl při formování celého reliefu této oblasti k tomu, že zde neexistuje veliká rozmanitost tvarů a forem a že hřebeny i vrcholy jsou si dost podobny. Hřebeny jsou rozděleny strmými skalnatými kotlinami a žlaby a ohraničeny strmě spadajícími úbočími. Nad hranicí ledu jsou kotliny a údolí zaledněny. V době ledové pokrýval ledovec všechna předhůří, boční hřebeny i všechna údolí byly zaplněna jednolitou ti spojitou masou rozsáhlého zalednění. Dnešní ledovce jsou určeny jejich značným ústupem především v posledních stoletích. Proto jsou na J, strmější straně Zillertálských Alp ledovce menší, s menší mocností a často velmi strmé. V S oblastech, kde jsou rozsáhlé skalní kotliny a kary, jsou naopak ledovce s větší mocností a daleko rozsáhlejší. Ledovce jsou zóroveň velkou zósobárnou vody pro údolní nádrže a mají tedy dnes i značný energetický význam.

Oblast Zillertálských Alp je odvodňována několika horskými potoky a říčkami jak na S, tak na J straně hor. Vody ze severních úbočí hor odvádí říčka Ziller do Innu. Nejvýznamnějšími přítoky této říčky jsou potoky Gerlosbach, Zemmbach a Sunderbach. Vody z jižních úbočí Zillertálských Alp odvádí říčka Rienz do Eisacku. Nejvýznamnějšími přítoky Rienzu jsou potoky Ahrnbach, Pfundersbach a Pfitscher Bach. Zvláště v S části na rakouském území je vybudováno několik umělých přehradních nádrží, které jsou napájeny vodou z ledovců. Mezi ně patří přehrady SchlEgeisschpe­icher, Speicher Stilupp, Speicher Zillergrnndl a DurlaSboden- Speicher.