Začátky zimních sportů
1.10.2010
Počátky lyžování
Jen v Německu mluví odhady o přibližně 5 milionech lyžařů. V Rakousku a Švýcarsku je nelyžující obyvatelstvo v silné menšině.
Vzhledem k tak silné skupin lyžařů je jen těžko představitelné, že ještě zhruba před 100 lety byly dřevěné lyže neznámou věcí – v poměru k ostatním regionům. Ve Skandinávii bylo lyžování známo již dávno. Na norském ostrově Rodoy byly objeveny 4500 let staré pozůstatky po běžkařích. Důvody jsou zcela pragmatické: Ve středověku například legendy o Vikinzích na severu mizely, protože lyže po vikinzích zůstaly hluboko pod sněhem. Po mnoha letech objevila armáda lyže jako převratnou věc.
Až v 19. století se lyžování začalo těšit oblibě i v jiných částech Evropy. Přispěl k tomu také cestopis norského badatele Fridtjofa Nansena, který v roce 1888 přešel ny lyžích Grónsko.
Jeho cestopis na lyžích Grónskem se stal ve velice krátké době slavným bestsellerem a vyvolal v Německu lyžařský boom.
Stále více nadšenců z velkých měst si nechávalo dovézt norské snežnice, jak se tehdy téměř třímetrovým lyžím říkalo, přímo ze Skandinávie. Proháněli se na nich v Harzu a po Schwarzwaldu a po několika letech i v náročném terénu v Alpách.
Po několika nasnázích se lyže a lyžařká technika začaly plynule zdokonalovat. Rakušan Mathias Zdarsky se zasloužil o největší vývojový skok – zkrátil lyže a vymyslel vázání, které upevňovalo nohu ze strany. Dalším mezníkem byl rok 1936 kdy se konal alpský běžecký olympijský okruh.. V té době byly pro lyžování v Alpách zbudovány také první lyžařské vleky.