Vznik a vývoj Kamnických a Savijnských Alp

22.12.2009

Vznik a vývoj Kamnických a Savijnských Alp, Slovinsko, Tethyské moře, Grintavec, Skuta, Planjava, Krvavec, Velika Planina, Jezersko, Lučnice, Celjeská kotlina

Vznik a vývoj Kamnických a Savijnských Alp

Na dně Tethyského moře, které v období mezozoika (cca před 220 miliony let) pokrývalo mimo jiné i území Slovinska, se usazovaly odumřelé zbytky mořských živočichů a naplaveniny. Během dlouhého vývoje tyto usazeniny zkameněly a vznikl tak základ složeni vápence, dolomitu i jiných hornin. V mladší době (terciéru – před 60 miliony let začalo vlivem pohybu zemské kůry vrásnění mořského dna a nad hladinu moře byl postupně vyzdvižen celý alpský hřeben včetně dnešních Kamnických a Savinjských Alp. Tak vznikl hlavní hřeben tohoto horstva, který probíhá ve směru Z – V. V tomto hřebenu jsou nejvyšší vrcholy celé této horské oblasti Grintavec, Skuta, Planjava. Současně byly při tomto horotvorném procesu vyzdviženy nad hladinu moře i dnešní boční hřebeny a rozsochy Kamnických a Savinjských Alp, které probíhají většinou ve směru S – J jako např. Krvavec, Velika Planina. V těchto rozsochách nedosahují jednotlivé vrcholy výšky vrcholů hlavního hřebene. Horotvorný proces trval mnoho milionů let a během tohoto období neprobíhala další vrásnění – některé hřebeny a horské hřbety byly opět zdvihány, jiné části i horstva vlivem vrásnění poklesly a vznikly tak kotliny jako např. Lublaňská kotlina, Celjeská kotlina atd.

Další změny při vytváření reliéfu Kamnických a Savinjských Alp způsobily tekoucí vody – horské bystřiny, potoky i řeky. Koryta těchto vod se hluboce zařezávala do stavebního materiálu tohoto horstva – do vápence a dolomitu a vytvářela tak úzké kotliny, doliny, říční terasy a planiny. Z těchto říčních teras vznikly dnešní náhorní planiny Krvavce, Menina planina atd. Konečnou tvář reliéfu Kamnických a SavinjsKých Alp dala doba ledová. Celé horstvo bylo pokryto obrovským krunýřem ledu, který někde končil až ve výší 1 500 m n.m. Nejdelší byl ledovec na Okrešlju a v Logarské dolině – byl asi 12 km dlouhý. Další ledovcové doliny jsou např. dolina Kamniške Bistrice, Jezersko, dolina Lučnice. Ledovec způsobil rozšíření dolin a vytvořil těmto dolinám strmé stěny. Na dně těchto dolin vznikla skalní patra a morény. Z ledovců se dodnes zachoval malý zbytek pod SV stěnou Skuty.