Vysoké Tatry - vrcholy

19.1.2010

Gerlachovský štít (2655), Gerlachovská veža (2642), Lomnický štít (2632), Ľadový štít (2627), Pyšný štít (2623), Zadný Gerlach (2616), Malý Ľadový štít (2611), Lavínový štít (2606), Kotlový štít (2601), Lavínová veža (2600)

Vysoké Tatry – vrcholy

Vysoké Tatry představují v Evropě ojedinělou koncentraci přírodních krás za co si právem zaslouží pojmenování „miniaturní Alpy“. Na ploše 341 km² se soustředí skoro vše, co nabízí rozlehlý alpský masiv, tedy kromě ledovců a kozorohů. Vysokohorská krása rozptýlená v Alpách na velké ploše je v Tatrách pěkně pohromadě.

Hlavní hřeben Vysokých Tater má délku 26 km. Táhne se od Laliového sedla na západě po Kopské sedlo na východě. Jeho nejzápadnějším vrcholem je Svinica, posledním vrcholem na východě je Jehněcí štít. Hlavní hřeben má tvar směrem na jih vypouklého oblouku. Hlavní hřeben prakticky neklesá pod výšku pod 2000 m.n.m. Většina vrcholů na hřebeni dosahuje 2400 až 2500 m.n.m.

Z hlavního hřebene Vysokých Tater vybíhají boční rázsochy. Na jih směřuje pět hlavních rázsoch. Od západu na východ jsou to : rázsochy Kriváně, Končisté, Gerlachovského štítu, Slavkovského štítu a Lomnického štítu. Zásluhou asymetrického stoupání Tater jsou vrcholy jižních rázsoch vyšší než štíty hlavního hřebenu a severních rázsoch. Nejvyšší a zároveň nekratší je střední rázsocha s Gerlachovským štítem. Nejdelší a nejrozvětvenější je rázsocha Kriváně. Severní rázsochy Vysokých Tater jsou nižší a delší. Ve slovenské části pohoří vybíhají dvě hlavní rázsochy: rázsocha Vyššího Žabího štítu a rázsocha Široké.

Protipólem horských hřebenů a rázsoch jsou tatranské doliny. Na jižní straně jsou největší: Koprová dolina, Furkotská dolina, Batizovská dolina, Mengusovská, Velická, Velká a Malá Studená dolina a Dolina Bílé vody. Severních vysokotatranských dolin je méně. Více rozvětvené dolinské systémy se spojují do dvou velkých dolin: Bielovodské dolina a Javorové doliny.

Deset nejvyšších vrcholů Vysokých Tater

©Jakub K.