Vysoké Tatry - vodstvo

19.1.2010

Tatry, vodstvo, plesa, prameny, potoky, vodopády, Tatranská plesa, Velké Hincovo pleso, Štrbské Pleso, Nižné Temnosmrečinské pleso, Žabie pleso, Popradské pleso, Vyšné Temnosmrečinské pleso, Nižné Terianske pleso, Kriváňske pleso, Vyšn

Vodstvo Vysoké Tatry – plesa, potoky, vodopády

Regiónem Tatry prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Černým mořem Baltickým mořem. Vodu z Tater odvádí 40 potoků, které se za hranicí pohoří slívají do čtyř hlavních řek. Černá Dunajec a Poprad směřují na sever přes Vislu do Baltického moře. Biely Váh a Orava tečou přes Váh a Dunaj do Černého moře. Vysoký úhrn srážek, nízký výpar a členitý reliéfu jsou v Tatrách příčinou vysokého specifického odtoku, který přesahuje 50litrů za sekundu z km2. Zejména Vysoké Tatry mají vysokou schopnost zachytávat srážky a zpomalovat jejich odtok. Množství vody se shromažďuje v sutích , morénách a porostech kosodřeviny. Tato voda má však plytký oběh, a proto je na minerály velmi chudá.

Tatranská plesa

Tatranská plesa jsou pozůstatkem ledové činnosti v poslední době ledové. Voda z roztátých ledovců vyplnily všemožné terénové prohlubně. Část z nich leží v mísovitých jamách na dně ledovcových karů. Ke karovým jezerům patří například největší a zároveň nejhlubší pleso slovenské části Vysokých Tater Velké Hlincovo Pleso anebo nejvýše položené Modré Pleso (2192 m.n.m.) v Malé Studené dolině. V nižších polohách se vyskytují plesa přehrazena ledovcovou morénou. Pěkným příkladem je Popradské pleso v Mengusovské dolině. Podobně vzniklo i druhé největší Štrbské pleso.

Deset největších ples ve slovenských Vysokých Tatrách

Pořadí	Název	Objem (ha)
1.	Velké Hlincovo pleso	20,08 ha
2.	Štrbské Pleso	19,76 ha
3.	Nižné Temnosmrečinské pleso	12,00 ha
4.	Vyšné Bielodské Žabie pleso	9,56 ha
5.	Popradské pleso	6,88 ha
6.	Nižné Terianske pleso	5,55 ha
7.	Vyšné Wahhlenbergovo pleso	5,47 ha
8.	Lavínový štít	5,18 ha
9.	Kriváňske pleso	5,16 ha
10.	Nižné Bielovodské Žabie pleso	4,65 ha

Tatranské prameny

Tatranské prameny jsou velkým bohatstvím regionu. Jejich výskyt se váže na tektonicky živá poruchová pásma. Na mohutném zlomu v jižním okraji Tater vyvírá několik pramenů, které jsou podle složení jednoduchými kyselkami. Pět z nich je ve Starém Smokovci, další tři v Dolním Smokovci. Studené kyselky vyvírají v Tatranských Matliaroch, Kežmarských Žlabech a Lendaku. Velký podtatranský zlom pokračuje dále na východ. Leží na něm minerální pramen ve Vyšných Ružbachoch. Na zlomy severního úpatí se též váže několik minerálních pramenů (např. Oravice). Na jihovýchodním okraji regiónu vyvěrají minerální vody z pramenů v Gánovcích a Horke. V Červenom Kláštore a Tvrdošíně jsou sirovodíkové prameny.

Tatranské potoky

Tatranské potoky mají charakteristický vysokohorský vodní režim, který si udržují i daleko za hranicemi pohoří. Nejmenší průtok připadá na zimní měsíce, když je velká část srážek vázaná ve formě sněhu a ledu. Náhlý vzestup vodních hladin přináší dubnové tání sněhu, kulminace obyčejně nastává na začátku léta. Režim toků, které nepramení v Tatrách je jiný. Jejich přítokové maximum nastává už v jarních měsících.

Tatranské vodopády

Tatranské vodopády mimořádně zatraktivňují prostředí tatranských dolin. Nejnavštěvovanější jsou vodopády Studeného potoka, které jsou lehko přístupné z Tatranské magistrály. V dolině Nefcerka, která je jednou z nejzachovalejších tatranských dolin, můžeme najít 80-metrový kaskádovitý vodopád, který je největší v Tatrách a možná i na celém Slovensku. Je pojmenovaný podle Andreje Kmeťa, významného slovenského botanika. Bohužel tento vodopád leží mimo turistické trasy. O jeho mohutnosti však svědčí hukot padající vody, který se rozléhá do daleka. Na skelním prahu pod Temnosmrečinskými plesy hučí padající voda z Vajanského vodopádu. Vodopád Skok v Mlynickej dolině je dobře viditelný z Areálu Snov na Štrbském plese.

Nejvyšší tatranské vodopády

Pořadí	Název	Délka (m)
1.	Kmeťový vodopád	80 m
2.	Vajanský vodopád	30 m
3.	Vodopád Skok	25 m
4.	Katarakty	22 m
5.	Obrovský vodopád	20 m