Via Ferrata

8.12.2009

Zajištěné cesty, ferrata, Klettersteig, Feráta

Historie zajištěných cest má více jak 150 letou tradici. Spousta cest využívaných dnes jako Via ferrata jsou dávné zajištěné vojenské cesty, které umožňovaly a usnadňovaly někdejším vojákům, bojujícím často i na vrcholech hor, výstupy ke svým stanovištím. Vytvoření první opravdové ferraty je datováno na rok 1843 na normálce na vrchol Hoher Dachstein v Rakousku. Za stejným účelem a ve stejném duchu byla v roce 1869 zajištěna klasická cesta na Grossglockner a od roku 1880 se začínaly objevovat krátké zajištěné úseky ve východních stěnách Brenty. Všechny tyto cesty byly dílem DÖAV (Deutscher und Österreichscher Alpenverein;česky Rakousko-německý alpinistický spolek), protože do roku 1918 byla celá tato oblast součástí Rakouska Uherska.

První světová válka v letech 1915 – 1918 způsobila dočasný pád turismu, ale rakouští i italští vojáci budovali při střežení hranic ve stěnách dolomitských vrcholů žebříky, dolovali galerie a tunely, exponovaná místa opatřovali lany. Mnoho cest potom navázalo na vojenské buď jen z části nebo zcela. V současnosti jsou budovány ferraty nové generace, které nemají návštěvníkovi průstup usnadnit, ale naopak obtíže spíše vyhledávají. Zajištěná cesta (nazývaná také jako feráta, podle italského označení Via Ferrata, časté je také německé označení klettersteig) je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jistícími fixními lany, železnými stupačkami případně dalšími umělými pomůckami. Cílem takových úprav je zvýšení bezpečnosti procházejících osob a zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s náročnými horolezeckými výstupy. Na zajištěných cestách se bráníme proti pádu samojištěním. Každý lezec se jistí sám a sám zodpovídá za kvalitu jištění. Proto se dnes na ferratách jistíme pomocí ferratového setu složeného ze dvou expresních karabin, brzdy a jistících smyček. Lezec se pohybuje v úvazku a přilbě. Jistí se na ocelovém laně. Ve chvíli, kdy dojde k úchytu, přepne první karabinu a následně druhou, tak aby byl pořád alespoň jednou uchycen. Nikdy neodepíná obě současně. V kolmém výstupu by měl být mezi lezci rozestup na dvě kotvení (nikoliv jen na jedno, v traverzu stačí rozestup na jedno kotvení).

Pro hodnocení obtížnosti via ferrata existuje několik stupnic, z nichž uvádím na dalších stranách ty nejběžněji používané.

• Alpenverein – kupujte zde nejlevnější a nejlepší pojištění do hor! Produkt rakouské pojišťovny UNIQUA

©Jakub K.