Rakouská stupnice - ferrata

16.12.2009

Rakouská stupnice pro zajištěné cesty, Via ferrata, Klettersteig, feráta

Rakouská stupnice pro zajištěné cesty

Moderní pětistupňovou stupnici vyvinul Kurt Schall. Nazývá se také východoalpskou. Je uplatňována především v německy mluvících zemích, kde se ferraty označují jako Klettersteig. Jednotlivé stupně jsou označeny písmeny od A (nejlehčí) do E (nejtěžší). Schallova stupnice pronikla velmi rychle do povědomí ferátistů pro svoji univerzálnost, jednoduchost a také proto, že Kurt Schall a další němečtí i rakouští autoři jsou velmi plodní ve vydávání průvodců a článků o ferátách. Jeho stupnici převzala většina internetových serverů. Konec konců Rakousko je kolébkou ferát a Německo kolébkou sportovního horolezectví.

A

Jednoduché, lehké – zajištěné, jednoznačně vedené turistické cesty a velmi lehké zajištěné cesty. Místy jsou vedeny skalním terénem, a to na přirozených pásech nebo umělých pomůckách. Mírně skloněné (delší) nebo svislé (kratší) žebříky a železné kramle vedou většinou v méně strmé skále. Slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty v exponovaném terénu, z technického hlediska nejsou nutné. Ojediněle exponovaná místa jsou snadno zvládnutelná.

B

Mírně obtížné – strmější skalní terén, občas s exponovanými úseky. Svislé žebříky (často delší), kramle, železné stupy nebo řetězy slouží k postupu vpřed či vzhůru. Podle horolezecké stupnice jde o terén obtížnosti 2–3. Začátečníci a děti by měli mít s sebou jistící výbavu.

C

Těžké, obtížné – strmý až velmi strmý skalní terén. Celá cesta vede exponovaným terénem, přídavným jištěním je opatřena převážná část cesty. Kolmé žebříky, kramle a stupy mohou být hůře dosažitelné pro nižší postavy. Svislé úseky bývají zajištěny ocelovým lanem. V některých místech může být cesta silově náročná. Podle horolezecké stupnice jde o terén obtížnosti 3–4.

D

Velmi obtížné – svislý, někdy i převislý skalní terén. Umělé jištění (kramle a stupy) mohou být dále od sebe a tím umožnit technické kroky. Obvyklé jsou větší množství exponovaných úseků, jištění je realizováno téměř vždy jen jedním ocelovým lanem, často bez pomocných stupů a žebříků. V dlouhých svislých pasážích se předpokládá, že lezec je celkově v dobré fyzické kondici. Lze se setkat s krátkými úseky obtížnosti 1–2, které nejsou zajištěny vůbec. Cesty této obtížnosti jsou vhodné pro zkušenější s jištěním. Pro začátečníky a děti nevhodné.

E

Extrémně obtížné – Místy extrémně exponované cesty via ferrata, vedené v kolmém skalním terénu s minimem přirozených stupů. Tento stupeň obtížnosti se vyskytuje na zajištěných cestách spíše zřídka, avšak v poslední době těchto cest, v souvislostí s rostoucí popularitou jištěných cest, přibývá. Cesty kladou nadstandardní nároky na sílu, jistotu kroku a především rovnováhu. Úseky často zahrnují lezení a to 5. stupně obtížnosti. Ve zvýšené míře platí všechny charakteristiky popsané u obtížnosti D. Cesty mají vyloženě sportovní charakter, jsou určeny pro zdatné jedince. Do této kategorie se řadí také „sportovní zajištěné cesty“. Jedná se o technické náročné cesty, které se nacházejí většinou v malé nadmořské výšce nebo v blízkosti chaty tak, aby bylo možné cesty podnikat i bez batohu nalehko. Klíčová místa jsou nebezpečná a vyžadují koncentraci. Tyto ferraty nemají za úkol lezci cestu usnadnit, ale naopak obtíže vyhledávají.

  • Alpenverein – kupujte zde nejlevnější a nejlepší pojištění do hor! Produkt rakouské pojišťovny UNIQUA

©Jakub K.