Malá Fatra

16.3.2010

Národní park Malá Fatra

Národní park Malá Fatra se nachází se v severozápadní části Slovenské republiky, v severní části stejnojmenného horského masivu. Zabírá území 226 km . Jeho ochranné pásmo je velké 233 km2. Národní park Malá Fatra je komunikačně snadno přístupný z dobře vybudované silniční sítě, která ho obklopuje. Největšími výchozími body k jeho návštěvě jsou města Žilina, Martin, Ružomberok, Dolný Kubín. Jádrem parku je horský podcelek Kriváňská Fatra (Vefký Kriváň 1709 m), který má pestré geologické složení. Zásluhou různé odolnosti hornin a výškově klimatické zonace se v reliéfu Národního parku Malá Fatra střídají rozmanité typy a tvary povrchu. V oblasti nad horní hranicí lesa je v severní části parku v těsném sousedství ideálně vyvinutý holnatý reliéf (Stoh 1608 m) s hladkými povrchovými tvary a skalnatý reliéf (Vefký Rozsutec l6l0m) se silně rozčleněnými skalními městy. Třetí typ reliéfu představuje střídání skalně-holnatých partií od Suchého vrchu (1468 m) po Chleb (1647 m). Turisticky velmi zajímavý prvek reliéfu představují poměrně krátká (do 10 km), ale hluboká údolí, která vedou až k ústřednímu hřebenu Kriváňské Fatry (Sučianská, Snilovská, Sútovská dolina aj.). Průměrné lednové teploty se v nejvyšších polohách pohybují kolem –8°C, červencové na nad 10 °C. V důsledku převládajících západních a severozápadních větrů jsou západní a severní svahy bohatší na srážky (do 1400 mm ročně). Poskytují též lepší podmínky pro lyžování.

Rozmanitý povrch, půdní podmínky, výšková členitost i klima příspěly k rozšíření různých druhů rostlin (teplomilných, suchomilných, horských aj.). Téměř 83 % území pokrývají převážně smíšené lesy. Nad 1300 m n. m. se vyskytuje i kosodřevina. Území parku nebylo vhodné k íntenzivnímu osídlení a obhospodařování. Až extenzivní pastvinářství podnítilo výraznější zásahy do krajiny, když rozšířilo rozlohu holin na úkor přirozených lesů. V současné době patří území Národního parku Malá Fatra k významným, celoročně navštěvovaným turistickým oblastem Slovenska. Nejvíce turistů příchází do Vrátné doliny, obklopené věncem malebných hor (Boboty 1085 m, Velký Rozsutec 1610 m, Stoh 1608 m, Poludňový grúň 1460 m, Chleb 1647 m, Vefký Kriváň 1709 m, Baraniarky 1270 m, Sokolie 1170 m). Cesta do ní vede přes atraktivní Tiesňavy, které vznikly průlomem potoka Vrátňanka. Vstup do Vrátné doliny je z rázovité slovenské obce Terchová.

© Jakub K.