Kanjavec

15.1.2010

Kanjavec, Julské Alpy, Zadnjica Valley, Dolič, Hribarice, Dolina Triglavských jezer, Krnské jezero, Kriški Podi, Bohinjské jezero, Prehodavci pass, Mojstrana, Velo polje, Miseljska planina

Kanjavec

Kanjavec je nejvyšší horou v Julských Alpách ideální pro dobré sjezdovky a možnosti extrémního lyžování. Vyjímečná je jeho severozápadní zeď, jedna z nejvyšších v Julských Alpách. Zadnjica Valley končí dole ve výšce 1000 m. Jeho stěna však není tak monolitická jako ta triglavská, proto není tak vyhledávaná lezci. Pouze západní rameno, pojmenované Vrsac (2194), má krásnou stěnu, která je mezi lezci poměrně vyhlášená. Při procházení cestou z Doliče do Hribarice, můžeme vidět nad námi špičku vrcholu Zob Kanjavca. V jeho stěně jsou udělané poměrně obtížné stupy.

Jižně od vrcholu, v nadmořské výšce asi 2400 m lež náhorní plošina pojmenovaná Hribarice lies. Jedna z nejčastěji využívaných horských cest v Julských Alpách přechází z Doliny Triglavských jezer (The Valley of Triglav Lakes) směrem k Triglavu. Plošina vypadá jako pouštní vápencový kras. Jsou tam krásné horské louky, které kdysi bývaly také pastviny, a nyní vy můžete vidět některé starší chaty postavené na Velo polje a Miseljska planina. Směrem k jihozápadu leží úplně jiné údolí. Dolina Triglavskih jezer (The Valley of Triglav Lakes) je geologicky speciální oblast a je dokonce zapsána jako rezervace UNESCO. Soustavu ples v Dolině Triglavských jezer chránily smlouvy s vlastníky již v době Rakousko-Uherska. Nejvýše položeným jezerem je Horní Kriško, nacházející se ve výšce 2 154 m n. m., největším plesem pak Krnské jezero s rozměry 380×150 m a hloubkou 17,5 m. Současné zalednění vrcholových partií Triglavského národního parku je dáváno do souvislosti s ledovcem zvaným Zeleni sneg na severovýchodním temeni Triglavu. Podobně jako u většiny alpských ledovců dochází v posledních desetiletích k rapidnímu zmenšování jeho plochy. „Vápencová poušť“ je stěží schůdná a je tam také mnoho jeskyní. V zimě je vše pokryto sněhem a lyžování zde ztěžuje především velmi nebezpečná mlha. Sjíždět na lyžích se dá až dolů k Bohinjskému jezeru, které leží ve výšce 525 m. Kanjavec bývá zřídka kdy v létě a na podzim jediným cílem. Situace se mění brzy z jara a v zimě. Lyžování dolů k Bohinji na jih či do Velo polje a dále ke Krma a Sava Valley nabízí dobrému lyžaři asi 2000 výškových metrů pro sjezd. Zadnjica na NW je postranním údolím Trenty. Může být dosaženo ze severu (údolí Sava) nebo přes Vršič pass z jihu podél řeky Soča. Ve vesnici Naovi Logu se stáčíte na východ a vstupujete do údolí Zadnjica. Ale z jeho konce Kanjavec nemůže být lezen přímo NW zdí. Musíte se připojit ke zančené cestě k Prehodavci pass a Hribarice, či lze volit cestu k Dolic pass.

V údolí Sava (severní hranice Julských Alp) vstoupíte údolím Krma do vesnice Mojstrana. Krma je sice poměrně dlouhá, ale ješt Vás nedovede pod úpatí Kanjavce. Končí to sedlem Bohinjska Vratca (1979), odkud musíte sestoupit k Velo Polji (1700) a jít smrem k západu k Velska dolina. Potom stoupete k Hribarice a dále směrem na Kanjavec. Na jeden den poměrně fyzicky náročné.

Třetím údolím je Bohinj. To leží jižně od triglavskeho masivu. Od Bohinského jezera je to něco nad 500 výškových metrů. Odtud vede několik cest, které vedou do „Triglavského království“. Cestování skrz dolinu Triglavskih jezer (The Valley of Triglav Lakes) patří k té nejlepší volbě. Při lyžování ale musíte na konci okraje příkré Kokarda jít dolů pěšky 600 m. Severně od Bohinjskeho jezera je několik alpských pastvin mezi divokými lesy. Pastviny jsou značně propojené různými cestami ale až do Kanjavce žádná ze značených cest přímo nevede. Velo polje může být samozřejmě také dosaženo z Bohinje značenou cestou.

Mapy:

• Planinska zveza Slovenije: Julian Alps – Triglav, 1:20000.
• Planinska Zveza Slovenije: Julian Alps – Eastern part, 1:50000.
• Alpenverein – kupujte zde nejlevnější a nejlepší pojištění do hor! Produkt rakouské pojišťovny UNIQUA