Totes Gebirge
5.1.2010
Totes Gebirge, Mrtvé hory, Priel Schutzhaus, Severní vápencové Alpy, Almtaler Haus, Hinterstoder, Steyr, Welser Hüte, Johannishof, Polster, Polsterlucke, Grosse Priel, Spitzmauer, Temelberg, Schermberg, Brotfall, Bert Rinesch Steig, Stodertaler Steig
Alpské pohoří Totes Gebirge neboli Mrtvé hory je vápencové pohoří patřící do skupiny Severních vápencových Alp. Rozprostírá se na rozmezí Štýrska a Horních Rakous a má rozlohu přibližně 1250 km2.
Bivaky - Julské Alpy
5.1.2010
Bivak Hlek, Bivak I. v Veliki Dnini, Bivak II. Pod Rokavi, Bivak III. Za Akom, Bivak IV. Na Rušju, Bivak na Črniku, Bivak na Gozdniku, Bivak pod Luknjo, Bivak na Črniku, Bivak na Gozdniku, Bivak na Kamniku, Bivak Tarvisio, Bivak Nogara
Bivaky jsou útočiště, která poskytují nouzový úkryt v horách. Obvykle to bývají plechové boudy přikotvené ke skále ocelovými lany s omezenou kapacitou míst cca do 10. Bývají vybaveny dřevěnými palandami, stolkem a kamny.
Marino-Bianchi
5.1.2010
Dolomity, Itálie, Cristallo, Monte Cristallo (3154), Forcella Staunies, Forcella Staunies, Cortina D`Ampezzo, Cappana Rio Gere, Passo di Tri Croci, Forcella Staunies, Via ferrata Rene de Pol, Sentiero ferrato Ivano Dibona, Cima di Mezzo, Rifugio Lorenzi
Je to velmi příjemná ferrata a jednoduchá ferrata na rozhýbání se. Výjimečná lanovka vás vyveze téměř do tří tisíc metrů a odtud je to na vrchol jen kousek. Když není pod ledem - viz naše vlastní zkušenost. Snadno dostupná lanovka ovšem způsobuje, že se v těchto místech pohybují spousta lidí!
Fausto Susatti - Cima Capi
5.1.2010
Sentiero attrezzato Fausto Susatti, via ferrata, Cima Capi, Monte Capi, Gruppo della Rocchetta, Riva del Garda, Biacesa, Mario Foletti
Lehká, nenáročná ferrata vedoucí na vrchol Monte Capi v pohoří Gruppo della Rocchetta. Přesný název je Sentiero attrezzato Fausto Susatti. Používá se pro sestup z vrcholu, na který se leze jinou ferátou, Mario Foletti. Někdy nesou feráty název podle vrcholu - Monte/Cima Capi.
Via della Amcizia - Cima SAT
4.1.2010
Cima SAT, Via della Amcizia, Riva del Garda, Lago di Garda, Lagir Alpina
V podstatě se jedná o žebříkovou cestu. Někdy se jednoduše nazývá Amicizia nebo také Cima SAT.
Via ferrata Che Guevara
4.1.2010
Sentiero attrezzato Che Guevara, Monte Casale, Pietramurata, Arca, Rifugio Don Zio, Busón, Ferratina del Rampin
Charakteristika: Nenáročná feráta přesným zněním Via ferrata Che Guevara či Sentiero attrezzato Che Guevara. Někdy se může objevit i pod jménem Monte Casale.
Lago di Garda
4.1.2010
Gardské jezero, Lago di Benaco, Sarca, Desenzano del Garda, Riva del Garda
Jezero Lago di Garda je největším italským jezerem ledovcového typu. Rozkládá se na rozloze 369,98 km poblíž města Verona v severní části země. Svou strategickou polohu získalo díky tomu, že se rozprostírá na hranicí tří regionů, a to jmenovitě na střetu území Trentina - Alto Adige, Benátska a Lombardie. Jezero bylo vytvořeno po poslední době ledové Etschským ledovcem, jehož stopy se ještě dnes velmi výrazně zachovaly.
Soča
4.1.2010
Soča, Julské Alpy, Slovinsko, Itálie, Friuli-Venezia Giulia, Triglavský národní park, Slovinsko, Bovec, Rafting, Hydrospeed, Canyoning, Kajak, Soča Pot, Trenta, Tolmin, Esmerald Beauty, Simon Gregorčič, Salmo trutta marmoratus, Bitva Isonzo
Je jednou z nejkrásnějších řek s krásným horským okolím a průzračnou vodou a to nejen na Slovinsku, ale v celých Alpách. Pramení jako vyvěračka na jižních svazích hory Trvnik ve výšce 916 m. V horním toku vytváří údolí Trenta. Údolím Soče vede silnice přes sedlo Vršič, která spojuje severní a jižní oblasti Julských Alp.
Razor
4.1.2010
Razor (2601), Julské Alpy, Slovinsko, Otto Sendtner, Vršič, Krnica Valley, Vrata Valley, Trenta Valley, Utrujeni Stolp, Tired Pillar, Kriški Podi, Pogačnikov Dom, Julius Kugy, Mlinarica, Skrbina pass, Planja, Goličica
Pouze o jeden metr splňuje Razor kritérium elitních hor Julských Alp přesahujících 2600 m a nejenom kvůli tomu patří k těm nejdůležitějším v této lokalitě. Název znamená v překladu břitva odpovídá plně jeho vizáži. Je krásný a ostrý ze všech stran, obklopený vysokými stěnami. Julius Kugy, slavný cestovatel, jej nazýval The Royal (vladař) Juslkých Alp. Panorama z Krajnské Gory by nebylo stejné bez Razoru a Prisojniku. Někteří tvrdí, že pohled na Triglav je nejkrásnější z Razoru. Pohled z Razoru je opravdu úžasný už pro svoji polohu v samém srdci Julských Alp.
Nad Sitom Glava
4.1.2010
Nad Sitom Glava (2087), Julské Alpy, Vršič, Mojstrovka
Nad Sitom glava (2087m) je první vrchol nad sedlem Vrsic a patří k rodině „Mojstrovka“. Je situovaný ve východní části Malé Mojstrovky a má velmi hezký jižní svah pro lyžařské tratě. Je velmi populárním cílem pro alpinisty, kteří v zimě připravují nové alpinisty pro pohyb na sněhu a ledu. V letní sezoně Nad Sitom Glava nemá mnoho návštěvníků, ale je to populární v zimě, kdy všechny tři Mojstrovky jsou příliš riskantní pro lyžování kvůli možnému lavinovému nebezpečí. Z normální značené cesty zahnete v pravo, kdy přijdete pod východní tvář Malé Mojstrovky a brzy přijdete pod jižní svahy Nad Sitom Glava a následně rychle dosáhnete vrcholu. Na vrcholu se můžete těšit z pěkného rozhledu na hory v skupině Martuljek, a sice Mangart, Jalovec a skupina Prisojniku.
Mojstrovka
4.1.2010
Julské Alpy, Zadnja Mojstrovka (2354) - (Last Mojstrovka), Velika Mojstrovka (2366m) - (Big or Large Mojstrovka), Mala Mojstrovka (2332m) - (Small Mojstrovka), Planica Valley, Tamarina, Travnik, Nad Sitom Glava, Tamar, Vršič
Pro turistu není Mojstrovka většinou hora, kvůli které by cestoval do Slovinska. Mojstrovka je však dobrým relaxačním počinem na samém začátku jako trénink či na samém konci pobytu, pokud ještě zůstávají síly. Pokud jste lezci, je pro Vás severní stěna Mojstrovky určitě přitažlivější než sousední giganti. Mojsrtovka je součástí dlouhého hřebenu, který je sám část hlavního hřebenu Julských Alp. Hřeben se táhne mezi Jalovcem (2645) a sedlem Vršič. Nejvyšší vrchol hřebenu je Travnik (2379), kolem jeho střední prostřední části. Mojstrovka má na hřebenu 3 vrcholy: Zadnja Mojstrovka (2354m) (Last Mojstrovka), Velika Mojstrovka (2366m) (Big or Large Mojstrovka) a Mala Mojstrovka (2332m) (Small Mojstrovka).
Prisojnik - Prisank
3.1.2010
Prisojnik, Prisank, Julské Alpy, Slovinsko, Velika Pišnica, Prisojnikovo okno, Skrbina, Vršič, Kopiščarjeva pot, Hanzova Pot, Trnta, Hudicev žleb, Hudicev steber, Adjovska deklica
Rozložitý skalnatý masiv s několika vrcholy vystupující z údolí Velika Pišnica. Severní stěna Prisojniku láká k neobyčejným lezeckým počinům. Dominantou hory je Prisojnikovo okno. Jedná se údajně o největší skalní okno v Alpách vysoké 80 m a 30 m široké. Při přibližování se k němu máte pocit, že Vás sleduje obrovský kyklop. Ve skutečnosti má Prisojnik dvě oka. Další okno je více na východ a dá se přirovnat ke gotické katedále a je dokonce vyšší než západní okno, avšak je poněkud skryté mezi mezi svislými zdmi
Škrlatica
3.1.2010
Škrlatica (2740), Julské Alpy, Slovinsko, Vrata Valley, Martuljek group, Martuljek – Škrlatica, Dr. Julius Kugy, Trenta, Krnica, V Kotlu
Vrchol Škrlatice je považován za královnu Julských Alp. Je přinejmenším stejně okouzlující jako její choť, král Triglav. Společně vládnou nad nejkrásnějším Slovinským alpským údolím zvaným Vrata Valley, které se nachází na jihovýchodní straně a je nižší o více než 1700 m.
Mangart
29.12.2009
Mangart, Julské Alpy, Koritnica Valley, Mangart Lakes, Cez Jezik, Rob nad Zagacami, Mali Koritniski Mangart / Piccolo Mangart di Coritenza, Via della Vitta, Via Italia, Fusine, Koča na Mangrtském sedlu, Laghi di Fusine, bivak Nogara, bivak Tarvisio
Mangart je jednou z nejdůležitějších hor Julských Alp. Vypíná se jako pán ze západní strany Julských Alp a svým obrovským masivem vytváří přírodní předěl mezi Slovinskem a Itálií. Jeho severní stěna může být téměř srovnatelná se stěnou Triglavu. Není sice tak vysoká, ale kolem 3 km široká. Hlavní horský hřeben jde z východo západního směru. Směrem k jižní, slovinské straně téměř 2 km vysoké stěny se svažují do Koritnica Halley. Směrem k italské severní stěněpadá potom 1300 m směrem k Mangart Lakes Valley. Úzký masiv Mangartu leží mezi Cez Jezik (2072) na západu a Rob nad Zagacami (2250) na východu.
Pohorje
29.12.2009
Pohorje, Slovinsko, Črno jezero, Lovrenc, Mislinja, Šumik, Dráva, Črni Vrh
Jedná se o nejnižší pohoří Slovinska, které patří do alpského horského systému. Celková rozloha je 1300 km2 a rozkládá se západně od Mariboru. Je hodně zalesněno, najdeme zde mnoho pramenů a také rašeliniště, která jsou u jeźera Črno nebo Lovrenc. Celá oblast je velmi bohatá na vodu, potoky pramení často až v hřebenových partiích. V této oblasti jsou i hodně navštěvované vodopády Šumik. V geologickém složení převažují krystalické břidlice. Nejvyšší horou je Črni Vrh (1543 m). Údolí říčky Mislinja odděluje pohoří od Kamnických a Savinjských Alp a jeho severní hranicí je řeka Dráva.