• Hory 12

KRNAP - Klimatické podmínky

29.1.2010

Krkonošký národní park, klima, klimatické podmínky, teplota, srážky, podnebí, sněhové podmínky, laviny, sluneční svit, větry, povětrnostní podmínky, mlhy

Základní rysy krkonošského klimatu jsou dány polohou pohoří ve střední Evropě. Pro tuto část klimatického mírného pásma je typický vedle výrazného střídání ročních období i vliv Atlantického oceánu a velmi častá velkoprostorová výměna vzdušných mas různých vlastností, která vyvolává silnou proměnlivost počasí, a to převážně v krátkých časových obdobích. Vedle polohy se uplatňuje i vliv hor, tj. vertikální složky, která má vliv jak na úbytek teplot a tlaku s výškou, tak na rychlejší proudění vzduchu, intenzivnější sluneční záření a donedávna i menší znečištění vzduchu.

KRNAP - Hydrologie

28.1.2010

KRNAP, Vodstvo, jezera, vodopády, řeky

Dnešní charakter říční sítě v Krkonoších souvisí úzce s geomorfologickým vývojem pohoří. Směry hlavních krkonošských toků jsou až na nepočetné výjimky zhruba shodné s původními úvalovitými údolími třetihorního zarovnaného reliéfu.

KRNAP- geologie a geomorfologie

28.1.2010

Krkonošský národní park, geologie, geomorfologie, KRNAP

Krkonoše jsou - podobně jako značná část Českého masivu, do jehož severní části patří - geologicky velice pestré. Naprostá většina území spadá do geologického celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum, jen okrajově sem zasahuje podkrkonošská pánev. Převažující skupinou hornin jsou metamorfity (krystalické břidlice), doplněné hlubinnými (žula) a vzácně i výlevnými vyvřelinami.

KRNAP

28.1.2010

Krkonošský národní park, Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina, Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Sněžka (1602), Studniční hora (1554), Kotelní jámy, Labský důl, Obří důl,

Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území okresů Trutnov (70 %) a Semily (30 %).

Krkonoše - půdy

28.1.2010

Krkonoše, hnědé půdy podzolované, rezivé půdy

V Krkonoších je vyvinuta výrazná výšková půdní stupňovitost od podhorských po vysokohorské půdy. Ve vývoji všech typů půd se však projevuje vliv chladného a velmi vlhkého klimatu. S výjimkou rendzin, na plošně nepatrných ostrůvcích krystalických vápenců, jsou všechny krkonošské půdy kyselé.

Krkonoše - klimatické poměry

28.1.2010

Krkonoše, počasí, klimatické poměry,

Klimaticky náleží Krkonoše do mírného pásu s typickým střídáním ročních období. Jejich hřebeny tvoří nejvyšší překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu, což má za následek velké množství srážek a nízké teploty. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 0 st. Celsia (např. Žacléř 6,1; Harrachov 4,9; Špindlerův Mlýn 4,7; Sněžka 0,2 st. Celsia).

Krkonoše - vodstvo

28.1.2010

Labe, Jizerka, Mumlava, Úpa, Krkonošský národního park, Mechové jezírko

Ve třetihorách a čtvrtohorách také vznikla říční síť Krkonoš. Jde o horní úseky toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy jako jsou velký spád koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků nebo neustálené dno díky velké unášecí síle vody. Jejich údolí jsou vesměs úzká, sevřená a hluboká s balvanitými řečišti, peřejemi a vodopády, na území biosférické rezervace často souvisle zalesněná.

Krkonoše - místopis

28.1.2010

pramene Labe, Sněžka, Špindlerův Mlýn, Úpská jáma, Úpské rašeliniště, Černá hora, Jánské Lázně

U pramene Labe se setkávají milióny turistů z celé Evropy, které lákají nádherné rozhledy v létě a na podzim, ideální podmínky pro zimní sporty a turistiku v době, kdy jsou zaoblené vrcholky pokryté sněhem. Nejznámější místa:

Krkonoše - geologie a geomorfologie

23.1.2010

Krkonoše, KRNAP, geologie, geomorfologie

Krkonoše jsou rozlohou poměrně malé a vytvářejí souvislé pásmo asi 40 km dlouhé a 20 km široké. Oblé tvary většiny vrcholů naznačují, že se jedná o vývojově staré pohoří. Spolu s některými okolními horskými celky však vytvářejí tzv. krkonošsko-jizerské krystalinikum, které je budováno proterozoickými až paleozoickými krystalickými břidlicemi (zvláště svory, fylity a ortoruly; stáří 600-1000 milionů let).

Krkonoše - historie

23.1.2010

Krkonoše, Historie, Krakonoš

Krkonoše se svými hlubokými lesy tvořily součást Království českého. Od neolitu byly osídleny slovanskými kmeny. Přes hřebeny vedly dvě významné obchodní stezky. Objevení rud a drahých kamenů v 16. stol. přilákalo mnoho cizinců - vznikla i legenda o Krakonošovi – zprvu zlém, později dobrém duchu hor.

KRNAP

22.1.2010

KRNAP, Krkonošský národní park, Krkonoše

Více než jinde v Evropě je tady příroda znečištěna – zejména smrkové lesy podléhají ničivému vlivu imisí, ale v neporušených partiích mezi kosodřevinou roste mnoho druhů endemitů, vzácných rostlin, které nikde jinde na světě nenajdete. Proto byl roku 1963 vládou vyhlášen k ochraně významných přírodních a estetických hodnot Krkonošský národní park.

Krkonoše

22.1.2010

KRNAP, Sněžka, prameny Labe, Špindlerův Mlýn, Úpská jáma, Úpské rašeliniště, Černá hora, Jánské Lázně

Naše nejnavštěvovanější pohoří se rozkládá na severovýchodě Čech podél státní hranice s Polskem, které jej dělí na českou a polskou část. Hraniční čára vede po hlavním hřebeni, který je tak přístupný pro návštěvníky z obou zemí. České Krkonoše zaujímají asi dvě třetiny celkové plochy pohoří a mají mírnější charakter než polské Krkonoše, které mnohem strměji spadají do Jelenohorské kotliny. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, které má v několika oblastech vysokohorský charakter. Tyčí se zde také nejvyšší hora Sněžka, která dosahuje výšky 1602 m.

Tatry - vichřice

20.1.2010

Vysoké Tatry, kalamita, Lomnický čtít, Chopok, Ždiar,

Vysoké Tatry v noci na sobotu 20.11. 2004 poničil silný vichr. Kalamitu má na svědomí studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou oblastí, za kterou vpadl od severozápadu studený vzduch, doprovázený srážkami, ale zejména silným větrem. Vítr dosáhl v Popradě v nárazech rychlost 132 km/h, co už je síla orkánu, Na Lomnickém štítě naměřili meteorologové až 166 km/h. Nejsilnější vítr foukal na Chopku kde dosahoval rychlosti 173 km/h.

Tatry a člověk

20.1.2010

Tatranské osady, Tatranské chaty, Tatranští horští průvodci,

Až do konce 18. století zůstalo pohoří téměř neobývané. Nacházely se zde pouze sezónní příbytky pastýřů a havířů. První vlaštovkou se stala Starý Smokovec, založený v roce 1793 u pramene kyselky na panství hraběte Štefana Csákyho. Dlouho byla jediná, když nepočítáme obec Ždiar na úpatí Beliankých Tater.

TANAP

20.1.2010

Tatranský národní park, Tanap, Tatry, Slovensko, Tatranské Lomnica, Zamaguria, Tatrzański Park Narodowy, Tatranská Lomnice, Starý Smokovec

Tatranský národní park (TANAP) se skládá z vlastního národního parku a z ochranného pásma. Správa národního parku sídlí v Tatranské Lomnici. Vlastní TANAP měl původně rozlohu 510 km2. Ochranné pásmo TANAP-u tvořily západní Tatry a část Zamaguria s rozlohou 700 km2. V roce 1978 se TANAP rozšířil o Západní Tatry, čímž se jeho plocha rozrostla na 730 km2. Do ochranného pásma s rozlohou 390 km2 začlenili oblast Zuberce, krajinu horního Liptova a okraj Popradské kotliny, která hraničí s Vysokými Tatrami.