Krkonoše - geologie a geomorfologie
23.1.2010
Krkonoše, KRNAP, geologie, geomorfologie
Krkonoše jsou rozlohou poměrně malé a vytvářejí souvislé pásmo asi 40 km dlouhé a 20 km široké. Oblé tvary většiny vrcholů naznačují, že se jedná o vývojově staré pohoří. Spolu s některými okolními horskými celky však vytvářejí tzv. krkonošsko-jizerské krystalinikum, které je budováno proterozoickými až paleozoickými krystalickými břidlicemi (zvláště svory, fylity a ortoruly; stáří 600-1000 milionů let).
Krkonoše - historie
23.1.2010
Krkonoše, Historie, Krakonoš
Krkonoše se svými hlubokými lesy tvořily součást Království českého. Od neolitu byly osídleny slovanskými kmeny. Přes hřebeny vedly dvě významné obchodní stezky. Objevení rud a drahých kamenů v 16. stol. přilákalo mnoho cizinců - vznikla i legenda o Krakonošovi – zprvu zlém, později dobrém duchu hor.
KRNAP
22.1.2010
KRNAP, Krkonošský národní park, Krkonoše
Více než jinde v Evropě je tady příroda znečištěna – zejména smrkové lesy podléhají ničivému vlivu imisí, ale v neporušených partiích mezi kosodřevinou roste mnoho druhů endemitů, vzácných rostlin, které nikde jinde na světě nenajdete. Proto byl roku 1963 vládou vyhlášen k ochraně významných přírodních a estetických hodnot Krkonošský národní park.
Krkonoše
22.1.2010
KRNAP, Sněžka, prameny Labe, Špindlerův Mlýn, Úpská jáma, Úpské rašeliniště, Černá hora, Jánské Lázně
Naše nejnavštěvovanější pohoří se rozkládá na severovýchodě Čech podél státní hranice s Polskem, které jej dělí na českou a polskou část. Hraniční čára vede po hlavním hřebeni, který je tak přístupný pro návštěvníky z obou zemí. České Krkonoše zaujímají asi dvě třetiny celkové plochy pohoří a mají mírnější charakter než polské Krkonoše, které mnohem strměji spadají do Jelenohorské kotliny. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, které má v několika oblastech vysokohorský charakter. Tyčí se zde také nejvyšší hora Sněžka, která dosahuje výšky 1602 m.
Tatry - vichřice
20.1.2010
Vysoké Tatry, kalamita, Lomnický čtít, Chopok, Ždiar,
Vysoké Tatry v noci na sobotu 20.11. 2004 poničil silný vichr. Kalamitu má na svědomí studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou oblastí, za kterou vpadl od severozápadu studený vzduch, doprovázený srážkami, ale zejména silným větrem. Vítr dosáhl v Popradě v nárazech rychlost 132 km/h, co už je síla orkánu, Na Lomnickém štítě naměřili meteorologové až 166 km/h. Nejsilnější vítr foukal na Chopku kde dosahoval rychlosti 173 km/h.
Tatry a člověk
20.1.2010
Tatranské osady, Tatranské chaty, Tatranští horští průvodci,
Až do konce 18. století zůstalo pohoří téměř neobývané. Nacházely se zde pouze sezónní příbytky pastýřů a havířů. První vlaštovkou se stala Starý Smokovec, založený v roce 1793 u pramene kyselky na panství hraběte Štefana Csákyho. Dlouho byla jediná, když nepočítáme obec Ždiar na úpatí Beliankých Tater.
TANAP
20.1.2010
Tatranský národní park, Tanap, Tatry, Slovensko, Tatranské Lomnica, Zamaguria, Tatrzański Park Narodowy, Tatranská Lomnice, Starý Smokovec
Tatranský národní park (TANAP) se skládá z vlastního národního parku a z ochranného pásma. Správa národního parku sídlí v Tatranské Lomnici. Vlastní TANAP měl původně rozlohu 510 km2. Ochranné pásmo TANAP-u tvořily západní Tatry a část Zamaguria s rozlohou 700 km2. V roce 1978 se TANAP rozšířil o Západní Tatry, čímž se jeho plocha rozrostla na 730 km2. Do ochranného pásma s rozlohou 390 km2 začlenili oblast Zuberce, krajinu horního Liptova a okraj Popradské kotliny, která hraničí s Vysokými Tatrami.
Vysoké Tatry - flóra
20.1.2010
Tatry, TANAP, smrkový les, smrk, Limba, Tatranské limby, kosodřevina, Protěž alpská (plesnivec alpínky), arkticko-alpské druhy,
Tatry patří k floristicky bohatému a pestrému území. Roste tu více jak 1300 druhů vyšších rostlin, asi 900 druhů řas, 700 druhů lišejníků a více než 500 druhů mechů. Základní složku rostlinstva představují alpsko-středoevropské druhy, které se již od třetihor rozšířené ve všech evropských pohořích mezi Pyrenejemi a Kavkazem. Početné jsou i arkticko-alpské druhy, které se do střední Evropy rozšířily v ledových dobách.
Vysoké Tatry - fauna
20.1.2010
Kosmopolitní druhy, Paleakrtické, žiabronožka severská, kamzík vysokohorský tatranský, svišť tatranský, vydra říční, je orešnica perlavá, Kamzík vrchovský tatranský, Medvěd hnědý,
Současný stav živočichů ve Vysokých Tatrách je výsledkem dlouhodobého působení přírodních činitelů v různých geologických období. Střídaní teplých a studených období vytvořilo velkou druhovou pestrost v různých geografických složkách. Jsou v nich zastoupeny druhy kosmopolitní, paleakrtické (vztahující se k Evropě,severní a střední Asii, severní Africe), evropské a endemické (původní).
Vysoké Tatry - podnebí
19.1.2010
Meteorologický výzkum
Z 87 meteorologických a klimatických stanic na Slovensku dosahuje nejnižší průměrnou roční teplotu Lomnický štít –3,8 °C . Nejvyšší průměrná teplota byla naměřená v Liptovském Mikuláši 7,0 °C, tedy rozdíl o více jak 10 °C. Podle měsíčních průměrných teplot je na Lomnickém štítě rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším měsíce (únor a červenec) 16,2 °C, zatím co v Liptovském Mikuláši je tento rozdíl 21,2 °C.
Vysoké Tatry - vodstvo
19.1.2010
Tatry, vodstvo, plesa, prameny, potoky, vodopády, Tatranská plesa, Velké Hincovo pleso, Štrbské Pleso, Nižné Temnosmrečinské pleso, Žabie pleso, Popradské pleso, Vyšné Temnosmrečinské pleso, Nižné Terianske pleso, Kriváňske pleso, Vyšn
Regiónem Tatry prochází hlavní Evropské rozvodí mezi Černým mořem Baltickým mořem. Vodu z Tater odvádí 40 potoků, které se za hranicí pohoří slívají do čtyř hlavních řek. Černá Dunajec a Poprad směřují na sever přes Vislu do Baltického moře. Biely Váh a Orava tečou přes Váh a Dunaj do Černého moře.
Vysoké Tatry - vrcholy
19.1.2010
Gerlachovský štít (2655), Gerlachovská veža (2642), Lomnický štít (2632), Ľadový štít (2627), Pyšný štít (2623), Zadný Gerlach (2616), Malý Ľadový štít (2611), Lavínový štít (2606), Kotlový štít (2601), Lavínová veža (2600)
Vysoké Tatry představují v Evropě ojedinělou koncentraci přírodních krás za co si právem zaslouží pojmenování „miniaturní Alpy“. Na ploše 341 km2 se soustředí skoro vše, co nabízí rozlehlý alpský masiv, tedy kromě ledovců a kozorohů. Vysokohorská krása rozptýlená v Alpách na velké ploše je v Tatrách pěkně pohromadě.
Tatry - geografie a reliéf
19.1.2010
Vysoké Tatry, geografie, reliéf, Východní Tatry, Západní Tatry, Belianské Tatry, Tatranská žula, biotitické granoriodity, ledovec, Koprová dolina, Mengusovská dolina, zlomiska
Pohoří Tatry se rozprostírá se na ploše 786 km2 , z toho je na Slovensku 550 km2. Tatry se člení na vyšší Východní Tatry a nižší Západní Tatry. Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry a Belianské Tatry. Obě části od sebe oddělují dva protilehlé dolinské systémy směřující do Kopského sedla.
Vysoké Tatry - historie
19.1.2010
Původ názvu Tatry, toltry, osidlování tatranských oblastí, travertínová hora v Gánovcích u Popradu, Gánovský člověk, Horky
Nejčastěji se původ slova Tatry odvozuje od ukrajinského slova toltry , které se do slovenštiny překládá jako kámen nebo štěrk. Občas se objevuje i spojení jejich názvu s řeckým tédrom (hrot, štít) nebo se slovem tutur, které pochází z baskitského jazyka a které má podobný význam jako řecký výraz. Poslední dva názory však můžeme považovat za málo pravděpodobné, protože nejsou důkazy o tom, že by pod tatranskými vrcholy někdy žili Řeci nebo Baskové. Poprvé se v písemné podobě slovo Tatry objevilo v Kosmově kronice.
Vysoké Tatry
19.1.2010
Tatranský národní park, Slovensko, Hohe Tatra, Lomnický štít, Gerlach, Štrbské Pleso, Hrebienok, Skalnatá dolina, Velické pleso
Vysoké Tatry, významný úsek Karpat, jsou jediným pohořím alpského charakteru na Slovensku – přesto patří k nejmenším velehorám v Evropě. Za členitý vzhled svých skalnatých vrcholků vděčí ledovcům, které je už před tisíci lety utvářely erozní činností. Následkem teplotních změn vysokohorské ledovce postupně úplně roztály, a tak se ztratila původní překážka, pomocí níž se hory dlouho chránily před vlivy civilizace.