Jezero Bohinj
15.2.2010
Bohinjské jezero
Od Bledského k Bohinjskému jezeru je to 30 kilometrů. Dopravu zajišťují každou hodinu autobusy jezdící hustým, zeleným a často v oparu mlžného závoje a nízkých mraků ukrytým údolím Sava Bohinjka. Co se týče vzhledu a charakteru, je jezero Bohinj zcela odlišné od Bledského: svým tvarem připomíná úzký prst pokrčený pod divokými horami, jejichž zalesněné svahy končí až u jezera. Všude kolem panuje lenivé ticho a osamocenost, tak vzácné u turisty obléhaného jezera Bled.
Jezero Bled
15.2.2010
Slovinsko
Není pochyb o tom, že jezerní středisko **Bled** má vše potřebné k tomu, aby se zdejší dovolená zařadila k těm nezapomenutelným – klidné jezero s romantickým ostrovem, pohádkový hrad vysoko nad ním, a v pozadí zasněžené vrcholy hor. Jako takové určitě stojí za návštěvu, kterou zpříjemní i to, že v rámci turistického ruchu je zde od každého něco. V létě je jezero, ohřívané horkými prameny až na 20 °C, centrem celé řady vodních sportů – hlavně se tu konají veslařské závody - , zatímco v zimě se hladina mění na obrovské kluziště.
Heli-skiing - heliski
8.2.2010
Heli-skiing, heliski, telemark skiing, heli ski, skiing resorts, helicopter ski, heli-skiing canada, alpine skiing, free skiing, Hans Gmoser, Britské Columbie, Columbia Mountains, pohoří Carboos, pohoří Monashees, Mountain Pro Guiding
Je to způsob lyžování, který využívá vrtulník místo vleku a prašanem pokryté svahy nahrazují přelidněné sjezdovky. Kolébkou lyžování nebo snowboardingu z vrtulníku je Kanada. Provozuje se hlavně v Britské Columbii v pohoří Carboos a Monashees. Jeho historie sahá do roku 1965, kdy mladý rakouský emigrant Hans Gmoser dostal nápad využít helikoptéru na lyžování v doposud málo známých a nedostupných zasněžených vrcholech v pohoří Columbia Mountains v provincii Britská Kolumbia. V Evropě je pak kromě Švýcarska, části Itálie a několika málo vrcholů v Rakousku většinou zakázané. Ve Švýcarsku se lze helikoptérou nechat na svahy vyvézt v okolí Zermattu, v Itálii pak v kraji Aosta na jižních svazích Mont Blanku.
Národní park České Švýcarsko
3.2.2010
České Švýcarsko, Saské Švýcarsko, Sächsise Schweiz, severní Čechy, Labe, Děčínsko, Lužické hory, Děčínské a Jetřichovské stěny, Pravčická brána, Česká Kamenice, Hřensko, Krásná Lípa, Labské pískovce, Sněžník
České Švýcarsko je národní park v severních Čechách na pravém břehu Labe na Děčínsku; 79 km2. Byl vyhlášen v roce 1999 na území, které je z většiny součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, z malé části Chráněné krajinné oblasti Lužické hory.
Národní park Podyjí
3.2.2010
NP Podyjí, NP Thayatal, Národní park Podyjí, jihozápadní Morava, Dyje, Vranov nad Dyjí, Znojmo, Čížov, Hardegg
Podyjí je národní park (63 km2, vyhlášen v roce 1991) na jihozápadní Moravě u hranic s Rakouskem. Zaujímá hluboké meandrující údolí středního toku Dyje od Vranova nad Dyjí po Znojmo s okolní pahorkatinou. Inverze vegetačních stupňů; ve vyšších polohách teplomilné doubravy a skalní lesostepi, v údolí chladnomilné a vlhkomilné druhy. Řada vzácných druhů rostlin a živočichů, zejména bezobratlí. – Turistická oblast. Na rakouské straně NP Thayatal (13 km2, vyhlášen v roce 2000). Hraniční přechod pro pěší z Čížova do Hardeggu.
Národní park Šumava
3.2.2010
Šumava, Nationalpark Bayerischer Wald, ČR, Böhmerwald, Grosser Arber (1456), Velký Javor, Plechý (1378), Boubínský prales, Železná Ruda, Zadov, vodní nádrž Lipno, Pláně
Šumava, německy Böhmerwald – pohoří v jihozápadních Čechách, v Německu a Rakousku, je součástí Šumavské hornatiny; nejvyšší hora je Grosser Arber/Velký Javor, 1 456 m n. m., v ČR Plechý, 1 378 m n. m. – Kerné pohoří s převážně plochou vrcholovou částí (tzv. Pláně, 900 – 1 100 m n. m.), nad níž se zvedají jednotlivé vrcholy.
Národní parky ČR
3.2.2010
Krkonošský NP, NP Podyjí, NP Šumava, NP České Švýcarsko
Národní park je rozsáhlé území cenné z přírodních hledisek; jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, s převahou přirozených nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů, s mimořádným vědeckým a výchovným významem.
KRNAP - Klimatické podmínky
29.1.2010
Krkonošký národní park, klima, klimatické podmínky, teplota, srážky, podnebí, sněhové podmínky, laviny, sluneční svit, větry, povětrnostní podmínky, mlhy
Základní rysy krkonošského klimatu jsou dány polohou pohoří ve střední Evropě. Pro tuto část klimatického mírného pásma je typický vedle výrazného střídání ročních období i vliv Atlantického oceánu a velmi častá velkoprostorová výměna vzdušných mas různých vlastností, která vyvolává silnou proměnlivost počasí, a to převážně v krátkých časových obdobích. Vedle polohy se uplatňuje i vliv hor, tj. vertikální složky, která má vliv jak na úbytek teplot a tlaku s výškou, tak na rychlejší proudění vzduchu, intenzivnější sluneční záření a donedávna i menší znečištění vzduchu.
KRNAP - Hydrologie
28.1.2010
KRNAP, Vodstvo, jezera, vodopády, řeky
Dnešní charakter říční sítě v Krkonoších souvisí úzce s geomorfologickým vývojem pohoří. Směry hlavních krkonošských toků jsou až na nepočetné výjimky zhruba shodné s původními úvalovitými údolími třetihorního zarovnaného reliéfu.
KRNAP- geologie a geomorfologie
28.1.2010
Krkonošský národní park, geologie, geomorfologie, KRNAP
Krkonoše jsou - podobně jako značná část Českého masivu, do jehož severní části patří - geologicky velice pestré. Naprostá většina území spadá do geologického celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum, jen okrajově sem zasahuje podkrkonošská pánev. Převažující skupinou hornin jsou metamorfity (krystalické břidlice), doplněné hlubinnými (žula) a vzácně i výlevnými vyvřelinami.
KRNAP
28.1.2010
Krkonošský národní park, Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina, Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Sněžka (1602), Studniční hora (1554), Kotelní jámy, Labský důl, Obří důl,
Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území okresů Trutnov (70 %) a Semily (30 %).
Krkonoše - půdy
28.1.2010
Krkonoše, hnědé půdy podzolované, rezivé půdy
V Krkonoších je vyvinuta výrazná výšková půdní stupňovitost od podhorských po vysokohorské půdy. Ve vývoji všech typů půd se však projevuje vliv chladného a velmi vlhkého klimatu. S výjimkou rendzin, na plošně nepatrných ostrůvcích krystalických vápenců, jsou všechny krkonošské půdy kyselé.
Krkonoše - klimatické poměry
28.1.2010
Krkonoše, počasí, klimatické poměry,
Klimaticky náleží Krkonoše do mírného pásu s typickým střídáním ročních období. Jejich hřebeny tvoří nejvyšší překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu, což má za následek velké množství srážek a nízké teploty. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 0 st. Celsia (např. Žacléř 6,1; Harrachov 4,9; Špindlerův Mlýn 4,7; Sněžka 0,2 st. Celsia).
Krkonoše - vodstvo
28.1.2010
Labe, Jizerka, Mumlava, Úpa, Krkonošský národního park, Mechové jezírko
Ve třetihorách a čtvrtohorách také vznikla říční síť Krkonoš. Jde o horní úseky toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy jako jsou velký spád koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků nebo neustálené dno díky velké unášecí síle vody. Jejich údolí jsou vesměs úzká, sevřená a hluboká s balvanitými řečišti, peřejemi a vodopády, na území biosférické rezervace často souvisle zalesněná.
Krkonoše - místopis
28.1.2010
pramene Labe, Sněžka, Špindlerův Mlýn, Úpská jáma, Úpské rašeliniště, Černá hora, Jánské Lázně
U pramene Labe se setkávají milióny turistů z celé Evropy, které lákají nádherné rozhledy v létě a na podzim, ideální podmínky pro zimní sporty a turistiku v době, kdy jsou zaoblené vrcholky pokryté sněhem. Nejznámější místa: