• Hory 12

Skupina Triglavu

26.12.2009

Triglav (2864), Kanjavec (2568), Rjavina (2532), Begunjski vrh (2461), Vrbanove špice (2408), Cmir (2393), Miselj vrh (2350), Veliki Draski vrh (2243), Tosc (2275), údolí Vrata, údolí Zadnjica, sedlo Luknja, Pokljuka, planina Komna

Název je odvozen od nejvyšší hory Julských Alp - 2864 m vysokého Triglavu. Tato horská skupina je ohraničena ze sz. hlubokým údolím Vrata, které zasahuje až k úpatí mohutné severní stěny Triglavu. Sedlo Luknja a údolí Zadnjica (boční údolí vycházející z údolí Trenta) oddělují tuto skupinu jednoznačně od sousední horské skupiny Razor - Škrlatice.

Ubytování

26.12.2009

Dreilaendereckhuette (1423), Dreilaendereckhuette (1423), Bertahuette (1567), Mittagskogelhuette (1527), Koča na Goliči (1582), Dom Pristava (975), Valvasorjev dom (1171), Prešernova koča na Stolu (2172), Planinski dom na Zelenici (1536), Dom na Peci

V údolích pohoří je mnoho letovisek pro turisty. Podél celého pohoří Karavanky (Karavanke) je mnoho horských chat, ty nejdůležitější uvádím níže.

Ferrata set

25.12.2009

Via ferrata set, Via ferrata, Klettersteig, feráta, zajištěné cesty, Zyper, Petzl, Mammut, Singin Rock

Milovníkům sportovních zajištěných cest (via ferrata, klettersteig) je samozřejmá nutnost používat ferrata set zajišťující tlumení případného pádu na únosnou mez. Na výběr je v podstatě ze dvou typů podle principu. První, častější typ jsou prokluzové tlumiče, kde dochází k přeměně energie třením. Druhý typ jsou trhací sety, u kterých energie pádu trhá k tomu určené švy. Teoretickou výhodou prokluzových tlumičů pádu je možnost opětovného použití při pádu. Prakticky by však měl být každý ferratový set, který zadržel pád, nahrazen.

Ledovec, Moréna

25.12.2009

Ledovcová oblast, sněžná čára, firn, pevninský ledovec, horský ledovec, náhorní ledovec, karový ledovec, svahový ledovec, visutý ledovec, údolní ledovec, trhliny odtrhové, trhliny okrajové, trhliny podélné, trhliny příčné, trhliny r

Převážně v alpských oblastech se můžeme setkat s pojmem sněžná čára, což je spodní hranice oblasti věčného sněhu. Sníh, který během doby napadl, postupně taje, stlačuje se a přeměňuje svoji krystalickou strukturu. Následně prochází stadiem zrnitého firnu, který se pod tlakem horních sněhových vrstev a také vlivem slunečního záření, postupně mění v mladý pórovitý led prostoupený bublinami vzduchu. Firn i mladý led se ze strmých úbočí sesouvá vlastní vahou do horních pater dolin a vytvářejí a dále sytí vlastní ledovec. Ledovce tvoří dvě velké skupiny: pevninské (kontinentální) a horské.

Horolezectví v pohoří Dachstein

25.12.2009

Dachstein, Gossauský ledovec, Steinerweg, Pichlweg, Koppenkarstein, Merci Cerri, Der Johann KLettersteig, Ramsauer Klettersteig

Vrcholu Dachsteinu poprvé dosáhl Peter Gappmayr v roce 1832, cestou přes Gossauský ledovec a západním hřebenem.

Skupina Škrlatica - Martuljek

24.12.2009

Škrlatica (2740), Dolkova Špica (2582), Špik (2472), Sleme (2076), Martuljek

Rozprostírá se mezi dolinou Vrata, údolím horního toku Sávy Dolinky a údolím Krnice. Je to chráněná krajinná oblast. Kromě značených cest na vrchol Špiku, Škrlatice, Dolkovy špice a Slemene je většina vrcholů nepřístupná.

Členění masivu Dachstein

24.12.2009

Dachstein, Hallstätter See, Hoher Sarstein, Gosaukamm, Grosser Bischofmütze, Am dem Stein, Grimming

Masiv Dachsteinu rozdělujeme na několik samostatných skupin. Mimo samotného vrcholu Dachsteinu to je na severu (nad jezerem Hallstätter See) ležící samostatný, spíše travnatý vrchol Hoher Sarstein (1975 m). Na západě území leží svérázná a tak trochu Dolomity připomínající skupina Gosaukamm (Grosser Bischofmütze - 2459 m). Východně od vrcholu Dachsteinu je to zajímavá náhorní vyprahlá plošina připomínající poušť zvaná Am dem Stein (1720 m). Poslední horskou skupinou ležící zcela na východě území je osamělá skalnatá kra vrcholu Grimming (2351 m).

Válka v Sextenských Dolomitech

23.12.2009

Válka - Dolomity, Alpini, Tyrol, Pfannspitze, Kreuzbergass, Elferkofel, Drei Zinnen, Monte Piano, Monte Cristallo, Drei Zinnen Hütte Sepp Innerkofler

Vznik a vývoj Kamnických a Savijnských Alp

22.12.2009

Vznik a vývoj Kamnických a Savijnských Alp, Slovinsko, Tethyské moře, Grintavec, Skuta, Planjava, Krvavec, Velika Planina, Jezersko, Lučnice, Celjeská kotlina

Na dně //Tethyského moře//, které v období //mezozoika// (cca před 220 miliony let) pokrývalo mimo jiné i území Slovinska, se usazovaly odumřelé zbytky mořských živočichů a naplaveniny. Během dlouhého vývoje tyto usazeniny zkameněly a vznikl tak základ složeni vápence, dolomitu i jiných hornin. V mladší době (terciéru - před 60 miliony let začalo vlivem pohybu zemské kůry vrásnění mořského dna a nad hladinu moře byl postupně vyzdvižen celý alpský hřeben včetně dnešních **Kamnických a Savinjských Alp**.

Historie pohoří Dachstein

22.12.2009

Enns, Keltové, Římané, římská cesta, Taurský průsmyk, císař Claudius, Hallstat, Hallstättersee, Schladming

V údolí řeky Enns sídlili Keltové i Římané. Římané zde také vystavěli římskou cestu, která vedla skrze Taurský průsmyk do dnešního Salzburgu. Výstavba této silnice se datuje přibližně do období vlády císaře Claudia (41 – 54 n. l.).

Nordic Walking

22.12.2009

Nordic Walking, Finsko, dysbalance, lokomoce pohybu, Stanislav Šereda

Nordic Walking vznikl na počátku 90. let ve Finsku. Náhodně jej začali používat běžci na lyžích jako doplňkovou tréninkovou metodu. Dnes je severská chůze rekreační fyzickou aktivitou, která je díky své dostupnosti a finanční nenáročnosti stále více a více oblíbená u široké veřejnosti. Nevyžaduje žádný speciální terén, hole se hodí pro všechny druhy povrchů, na rovinu stejně jako do hor, se speciálními nástavci i do města. Kromě hůlek a pevnější obuvi nepotřebujete žádné jiné speciální vybavení. Stačí jen sportovní oblečení a chuť něco nového zkusit a nelenošit. Mohou jej provozovat i lidé obézní, ženy stejně jako muži, malí, velcí, dorost, lidé středního věku i senioři. Obzvláště ti pak získají při chůzi s holemi pocit bezpečí, a to hlavně na klouzavých površích nebo při chůzi v obtížnějším terénu ( v každém ročním období). Také osoby, které se dlouho nepohybovaly, zde nacházejí ideální příležitost pro své sportovní začátky.

Mapy a průvodce

21.12.2009

Mapy a průvodce pohoří Karavanky

Mapy a průvodce pohoří Karavanky

Sella Ronda

21.12.2009

Dolomity Superski, Sella Ronda, Arabba/Marmolada, Alta Badia, Val di Fassa - Carezza, Val Gardena, oranžový okruh Sella Ronda, zelený okruh Sella Ronda

Lyžařská oblast **Sella Ronda**, jejíž výška se pohybuje od 1535 do 2510 m n.m., patří mezi ty naprosto nejúžasnější zážitky, které na vás v pohoří **Dolomity** čekají. Oblast, kterou tvoří čtyři propojená střediska, zahrnuje //280 sjezdových tratí// o celkové délce dosahující //410 km//, a //170 přepravních zařízení//. Okruh vedoucí kolem vlastního masivu **//Gruppo del Sella**// lze na lyžích absolvovat oběma směry. Kratší zelená trasa měří 39 kilometrů, protisměrná oranžová varianta je o tři kilometry delší. Kterákoli z tras znamená pro lyžaře převýšení zhruba 8000 metrů, nejvyšší bod přitom leží ve výšce téměř 2500 metrů. Nadmořská výška okruhu se pohybuje v rozmezí 1535 – 2510 m n.m.

Kamnické a Savinjské Alpy

20.12.2009

Kamnické a Savinjské Alpy, Slovinsko, Kamniške in Savinjske Alpe, Grintavec - Grintavec (2558), Tržaška Bistrica, Savinja, Kokra, Česka Koča, Mrzla Gora, Planšarsko jezero nad Jezerskem, Krvavec, Kalški Greben, Rogatec, Raduha, Menina planina, Do

Patří mezi druhé nejvyšší hory Slovinska po Julských Alpách. Celková rozloha je 1600 km2. Částečně leží na území sousedních Korutan, kde severní hranici určuje údolí Drávy. Jižní hranici tvoří Lublaňská kotlina a na západě se napojují údolím řek Tržaška Bistrica, Kokra a Reka na Karavanky. Východní hranicí je Celjská kotlina. Nejvyšší horou je Grintavec (2558 m), který leží v centrálním hřebeni , nejvyšší a zároveň nejrozsáhlejší části hor.

Počasí Dolomity

20.12.2009

Počasí Dolomity, předpověď počasí Dolomity, Meteorologická stanice Trentino, Meteorologická stanice Veneto, Sextenské Dolomity, Bolzano, Jižní Tyrolsko, Ötzi

Charakteristika podnebí a povětrnostních vlivů je pro celé území Dolomit značně rozdílná. V severních horských skupinách např. v Sextenských Dolomitech je teplotní vliv středomoří méně výrazný než třeba v jižních horských skupinách. Proto je v severních horských skupinách sníh ve vyšších polohách poměrně dlouho i v létě. Rozhodně však zde převládají dny s modtou oblohou a dobrým počasím, které může trvat na podzim až několik týdnů. Na podzim a to především v září býváí v Dolomitech nejstálejší a nejpříznivější počasí. Bývá skvělá dohlednost, hory dostávají zvláštní zabarvení a východy a západy slunce bývají nepopsatelně úžasný zážitek.