Engelberg

13.1.2010

Švýcarsko, Engelberg, Via ferrata, Klettersteig, Titlis, Rigidalstock, Graustock, Fürenalp-Fürenwand, Zingel, Lutersee, Brunnistöckli, Zittergrat,

Švýcarsko, Engelberg, pět divokých ferat?

„Jedeme“!

Tak nějak probíhalo plánování naší červencové týdenní dovolené na horách ve Švýcarsku. Nezbývalo než sbalit batohy a vyrazit.

Městečko Engelberg leží na jih od Luzernu v nadmořské výšce 1 000 metrů v hlubokém údolí a je obklopeno mnoha vrcholy, dosahujícími až 3 238 m n.m. (nejvyšší hora v okolí, Titlis). Naleznete zde vše potřebné, tj. především obchody pro dokoupení zásob na túry. Do Engelbergu se lze bez problémů dostat autem a, jak je ve Švýcarsku obvyklé, vlakem. Úzkorozchodná trať sem vede z Luzernu a je částečně ozubnicová. Snad ani není třeba dodávat, že všude je čisto, uklizeno a vlak jezdí přesně.

Podařilo se nám zajistit ubytování za velmi dobrou cenu v chatě českého emigranta asi 3 km pod Engelbergem v osadě Obermatt. Po bezproblémovém příjezdu do Obermattu, podle mapy a návodu od našeho ubytovatele, se rozhlížíme, která z chalup bude asi ta „naše“. Z jedné z nich vychází zavalitý chlapík se šibalským pohledem. Dolujeme z hlavy německá slovíčka, abychom se přeptali, ale chlapík je rychlejší. Po jeho českých slovech: „Vodkuď seš, osado“?, vytušíme, že jsme na místě.

Chata je dřevěná, dostatečně velká a útulná. Jsme po cestě unavení, takže jako odpočinek volíme večerní posezení s panem domácím (takhle budeme odpočívat ještě několikrát).

Odpoledne přijíždí vlakem poslední člen naší výpravy, který se do auta nevešel, ale vůbec mu to jako milovníku cestování vlakem nevadilo.

Rigidalstock

Další den ráno vyrážíme na první feratu – Rigidalstock (2 593 m n.m.). Všechny feraty jsou poměrně vysoko nad Engelbergem, vedou k nim proto lanovky, které samozřejmě slouží i v zimě k obsluze sjezdovek. My jako zarytí horalé ovšem lanovky odmítáme a na všechny kopce šlapeme z Engelbergu po svých. Po příchodu na chatu Brunnighaus navlékáme ferata sety a jdeme na věc. Lze zvolit dvě cesty: lehčí na rozcvičení a těžkou, což je cca 20 m vysoká kolmá stěna. Cesta je vrchol Rigidalstocku je pak dále společná, docela lehká, ideální na úvod pobytu. Na zpáteční cestě trochu prší, ale je to jen přeháňka. Výstup a sestup trvaly celkem cca 10 hodin.

Graustock

Nyní nás čeká Graustock – 2662 m n.m. Ráno opět prší, ale pro příchodu do sedla Jochpass se najednou mraky trhají a během 10 minut je nad námi modrá obloha. Začátek feraty je lehký, jediná komplikace je, že trasa vede po hřebeni, jehož pravá strana je téměř kolmá stěna, vysoká asi 200 m. Po překonání hřebene se před námi otevřela kamenitá plošina, která vypadá téměř jako vrchol, ale to pravé lezení teprve přijde. Nejtěžší část cesty, cca 100 m vysoká, otevřená kolmá stěna. Náročné, ale dobře zajištěné. Pak už jen kratší zajištěný hřeben a jsme nahoře. Cesta dolů je snažší, je to pěší pochod po kamenité a později travnaté planině zpět do sedla Jochpass. Na výstup a sestup jsme potřebovali asi 12 hodin.

Fürenalp

Poslední ferata, podle popisu velmi těžký výstup na Fürenalp ( 1840 m n.m.). Několik set metrů vysoká, téměř kolmá skalní stěna s 20 metrů vysokým žebříkem na konci. Ve stěně je několik traverzů, ale vše perfektně zajištěné (ostatně jako všechny zdejší feraty). Žebřík opravdu stojí za to, chce to trochu kuráže, ale vylezli všichni (co taky zbývá, když je pod vámi fronta lidí, která se dere nahoru…).

Jako odpočinek jsme uprostřed týdne zvolili návštěnu proslulých luzernských jezer a vyhlídky Hammetschwand na nimi. Je to opravdu rodinná procházka s pěknými výhledy na město. Cestě dodává zajímavosti to, že je vedena v kolmé stěně nad jezerem s několika tunely. Stará, nyní už nepoužívaná cestě byla ovšem ještě zajímavější, protože byla vedena přímo po stěně po železných nosnících, vetknutých do skály.

Zingel

Náš poslední výlet, který jsme absolvovali jen ve třech, byl ovšem zlatým hřebem pobytu. Ráno byla mlha, ale klidno. Rozhodli jsme se vyjít na chatu Zingel ve výšce cca 1516 m n.m. Cesta prudce stoupá údolím potoka, lesem a nakonec po louce. Stále zahaleni mlhou přicházíme na Zingel. na ceduli u dveří je napsáno, že je zde možnost občerstvení. Ptáme se tedy dvou asi patnáctiletých dívčin (!!!) jestli mají sýr a pivo. Mají. V chatě nám dělají společnost jen ony dívky, zhruba půlroční mimino a spousty much. Zvláštní prostředí, tak trochu jako ve filmu od Hitchocka. Najíme se, napijeme, rozloučíme se i se starší paní, která mezitím přišla. Odcházíme k jezeru Lutersee ve výšce 1700 m n.m. Pořád mlha, začíná i trochu pršet. Míříme do údolí, ale to už začíná pršet hodně, pak ještě víc, a je z toho pořádná bouřka. Softshelové bundy a kalhoty jsou promočené, stejně tak boty. Trochu bloudíme, naštěstí nám poradí dva pastevci, ukrytí ve stanici nákladní lanovky. Na závěr musíme přejít přes prudce rozvodněný potok, kde je vody nad kolena, ale už jsme stejně mokří, takže nám to vůbec nevadí. Pak už jen kousek a jsme u zastávky vlaku, který nás veze do Obermattu.

V Engelbergu se nám, i díky panu domácímu, který jeden večer udělal pravé švýcarské fondue, moc líbilo.

Sbalte svoje boty, bundy, ferata sety a vyražte!

Oficiální stránky horského města Engelberg poskytnou dostatečné množství informací o ferratových cestách.

Aktuální informace o otevřenosti/zav­řenosti těchto cest poskytne v němčině a angličtině web bergfuehrer-engelberg.ch

Širokou nabídku poznávacích zájezdů do Švýcarska předkládá specializovaná internetová agentura Summit Tour.

  • Alpenverein – kupujte zde nejlevnější a nejlepší pojištění do hor! Produkt rakouské pojišťovny UNIQUA

©Martin Šeplavý